DVOJSPŘEŽÍZávody spřežení jsou v současné podobě v Evropě, a potažmo i celosvětově, známy přibližně 120 let. Ve své původní podobě byly provozovány samozřejmě již ve starověku, avšak s pádem římského impéria zmizely ze světových scén téměř na jedno a půl tisíciletí. Ve středověku byly závody se sporadicky provozované jako soutěže mezi šlechtici či bohatými měšťany bez pevnějších pravidel a delší tradice.
V českých zemích se do konce první světové války do stylu jízdy spřežení promítal vliv začlenění do rakousko-uherského soustátí. Postroje, opratě i kočáry odpovídaly vídeňskému popř. uherskému stylu, výjimečně se objevovaly prvky z jiných zemí. V Československu se mezi světovými válkami soutěže spřežení řídily předpisem "Jízda vozmo" a "Závodním řádem Selské jízdy", hnutí, které se zformovalo brzy po vzniku republiky. Soutěžilo se tehdy v pěti disciplínách: zkouška vozatajců, překážková jízda, jízda krajem (zkouška vytrvalosti), zkouška v těžkém tahu a závody vozmo klusem. Činnost selské jízdy byla zakázána v roce 1942 a k jejímu opětovnému obnovení došlo až po roce 1990. Po druhé světové válce se závody spřežení ve větším objemu obnovily až počátkem šedesátých let, v rámci soutěže Zlatá podkova Zemědělských novin. Od roku 1966 se kvalifikační soutěže na tento závod začaly konat na různých místech Československa, finále ZPZN bylo v Humpolci. Protože Zlatá podkova byla soutěží kombinovanou - jezdecko-vozatajskou - začala se souběžně rozvíjet soutěž další - "Mistři opratí". Postupně se ustálily disciplíny drezúra, maraton a parkur. Od roku 1975 byla jakožto součást soutěže zavedena i kontrola spřežení. DrezúraDrezúra se dvojspřežím (popř. i jednospřežím) jezdí na ploše 100x40m, někdy je povolena plocha 80x40m. Pro čtyřspřeží je vždy určeno 100x40m. Hodnotí se pohyb, lehkost a přilnutí, soulad spřežení, poslušnost na pomůcky bičem a opratí sestavení koní v obratech, kvalita chodů, styl řízení apod. Některé cviky vyžadují řízení pouze jednou rukou.Do výsledků drezúry se zahrnuje i výše zmíněná kontrola spřežení. Posuzuje se typ a vybavení vozu, stav postrojů, oblečení a chování jezdců a spolujezdců a další. MaratonCelková délka trati maratonu může být až 27 km. Je rozdělena na pět částí, značených A až E, po druhé a čtvrté části jsou povinné desetiminutové přestávky. V poslední části E je vybudováno pět až osm překážek. Start do každé části je ze zastavení. V úsecích A-D se maratonu účastní v kočáře i arbitr a zapisuje dosažené časy a trestné body za chyby v průběhu terénní zkoušky.Tato disciplína je z hlediska fyzické zátěže koní netěžší, avšak zároveň nejatraktivnější pro diváky soutěží. ParkurParkur, neboli překážková soutěž probíhá na uzavřeném kolbišti, kde rozestavěno maximálně dvacet překážek. Překážky tvoří většinou kužely, méně často různé bariéry. Kužely mají na špicích umístěny balónky. Trestnými body je pak penalizováno shození balónku, kužele či bariéry. Stejně jako při sedlovém parkuru jsou povoleny dvě neposlušnosti, při třetí je závodník vyloučen.Vítězem kompletní soutěže spřežení se stává ten nejrychlejší s nejmenším počtem trestných bodů. |
